Právě teď izraelská armáda bombarduje lidi uvězněné v Gaze. Již zabila téměř 3000 lidí a více než milion dalších lidí vyhnala z domovů. Je to jen poslední kapitola více než století trvajícího koloniálního násilí namířeného proti Palestincům.

Truchlíme za všechny, kteří byli 7. října a ve dnech předtím i potom zabiti, zraněni nebo vysídleni z celého regionu. Ale jako v každém boji mají ti, kdo mají největší moc, největší vliv na to, jakou podobu bude konflikt mít. Bojíme se o životy Palestinců v Gaze a jinde po světě, nikoli na rozdíl od životů Izraelců, ale proto, že jediným způsobem, jak zajistit v regionu bezpečí, je ukončit útlak Palestinců.

Korporátní média v Evropě a Severní Americe věnovala posledních deset dní pozornost izraelskému utrpení, místo aby se zabývala řadou událostí, které k této situaci vedly. Drtivá většina všech pohledů na situaci pochází ze zemí mimo Palestinu. Je důležité slyšet přímo Palestince, kteří lépe než kdokoli jiný chápou, jak se situace dostala do tohoto bodu.

Komunikace s lidmi v Gaze byla velmi obtížná, protože se vyskytly problémy včetně izraelských leteckých útoků zaměřených na komunikační infrastrukturu. Prozatím představujeme pohled Palestince žijícího na severu Palestiny, který hovoří o různých aspektech života v kolonizaci a o boji za osvobození prostřednictvím organizování zdola a solidarity.

Pro více informací o situaci si můžete přečíst tento rozhovor s anarchistou z Jaffy.

---

Hlas z palestinské Galileje

Píšu vám dnes z palestinské Galileje, části Palestiny, kterou sionistické koloniální síly obsadily během [katastrofální] Nakby v roce 1948. Tato slova píši v říjnu 2023, měsíci, který bude navždy připomínán jako zlomový pro Palestinu a palestinský boj. Píši anonymně, protože píši z břicha šelmy, protože v dnešní době je izraelský dohled a politické pronásledování Palestinců na území z roku 1948 bezprecedentní, protože fašismus a totalita koloniálního projektu se denně stupňují a každé slovo, které vyjádříme, znamená podstoupení rizika.

Zatímco píšu tato slova, přelétávají mi nad hlavou válečná letadla. Zvuk jejich motorů naplňuje okolí. Křižují oblohu už deset dní, ve dne i v noci, od východu slunce do západu a znovu do východu.

Všechna tato válečná letadla míří do Gazy. Zatímco píšu tato slova, je tam páchána genocida. Jen dvě hodiny odsud, v Gaze, Izrael - podporovaný globálními koloniálními imperiálními mocnostmi - vymazává můj lid z povrchu zemského.

Gaza: Probíhající Nakba a Somoud

Gaza, naše milovaná Gaza, Gaza - odpor, Gaza - věčný symbol lidské odolnosti, Gaza - rána, bolest srdce, Gaza - somoud [nezlomnost].

Gaza se nachází na východním pobřeží Středozemního moře, na východě a severu hraničí s izraelskými osadami a na jihozápadě s Egyptem. S více než 2,2 milionu obyvatel na pouhých 365 km² patří k nejhustěji osídleným místům na světě. 70 % Palestinců v Gaze tvoří uprchlíci, jejichž rodiny byly vyhnány z okolních měst sionistickými koloniálními milicemi v roce 1948 během Nakby.

V roce 2007 Izrael uvalil na Gazu pozemní, vzdušnou a námořní blokádu. Od té doby provedl Izrael proti Gaze pět velkých agresí.

První se odehrála v roce 2008 po uvalení blokády. Trvala 22 dní, během nichž bylo zabito 1385 Palestinců, z toho 318 dětí.

Druhá začala v listopadu 2012. Trvala osm dní. Bylo zabito 168 Palestinců, z toho 33 dětí.

Třetí začala v červenci 2014 a trvala 50 dní. Bylo zabito 2251 Palestinců, z toho 556 dětí, a 1500 dětí osiřelo.

V květnu 2021 proběhla čtvrtá agrese během povstání důstojnosti, které vypuklo po celé Palestině od řeky až k moři. Trvala jedenáct dní, během nichž bylo zabito 230 Palestinců včetně 67 dětí. Dvanáct z těchto dětí se v době, kdy byly zabity, účastnilo programu na zotavení z traumatu.

Dnes se v Gaze odehrává pátá agrese, která je brutálnější a katastrofálnější než všechny předchozí. Izraelské nálety již zabily téměř 3 000 lidí a více než 12 000 jich zranily. Více než 45 rodin bylo zcela vymazáno z evidence obyvatel. Více než milion lidí bylo vysídleno a nuceno opustit své domovy kvůli izraelským bombám. Izrael odřízl Gazu od elektřiny, potravin a pohonných hmot a bombarduje obytné budovy, školy, mešity, nemocnice a lékařské pohotovosti. Zmizely celé čtvrti.

Lidé začínají hladovět a nemají se kam schovat, nemají možnost úniku. To vše se děje za jasné a nestydaté podpory západních vlád, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, které přispěchaly s vysláním vojenské podpory Izraeli. To vše se děje, zatímco izraelská koloniální propaganda se ve všech mezinárodních masmédiích snaží vyrobit protipalestinskou kampaň a zarámovat ji jako “válku proti teroru”, aby legitimizovala masové etnické čistky a pokračující Nakbu, která se v Palestině odehrává již více než 75 let.

“Kdo je terorista?”—Výroba souhlasu

Jak jsme byli svědky v historii, propaganda a taktika “výroby souhlasu” byly vždy používány koloniálními, imperiálními a fašistickými entitami k legitimizaci, udržení a rozšíření jejich kontroly. Tímto způsobem také legitimizují vyhlazování a masové etnické čistky.

Výroba souhlasu je státní strategie vytváření systému, v němž lidé bezvýhradně poslouchají a souhlasí se zásadami, myšlenkami a plány prosazovanými prostřednictvím propagandy sponzorované korporacemi a masmédii. Byla použita ve prospěch zájmů Spojených států a jejich spojenců při invazi do Afghánistánu v roce 2001, invazi do Iráku v roce 2003 a při vyvolávání válek a krutostí v Sýrii, Jemenu, Libyi a na mnoha místech po celém světě, což vedlo ke ztrátě milionů nevinných životů a k mnoha lidským utrpením.

Dnes se masmédia snaží nás jako palestinský lid dehumanizovat, vykreslit nás jako teroristy, aby bylo snazší ospravedlnit všechna zvěrstva páchaná Izraelem a jeho spojenci - jak konkrétně v Gaze, tak proti Palestincům obecně.

Jako Arabové a Palestinci dobře víme, jaké to je, když nás někdo považuje za “teroristy” a zachází tak s námi. Rozsah protipalestinské propagandistické kampaně, kterou nyní produkují státy, vlády a masmédia po celém světě, je však pro nás bezprecedentní.

Během druhé intifády, po událostech z 11. září 2001, vydala palestinská hiphopová skupina “DAM” píseň “Meen Erhabi?” - “Kdo je terorista?”. V tomto období izraelští osadníci po celé okupované Palestině vykřikovali věty jako “smrt teroristickým Arabům”. Vzpomínám si, že jsem tuto píseň poslouchal každý den. Utvářela mé dětské vědomí. Dnes, o 22 let později, globální systém prosazuje narativ, že “Palestinec je terorista”, jako nikdy předtím, a my stále opakujeme: kolonizátor je terorista, osadník je terorista, každá vláda podporující Izrael je terorista, Izrael je terorista.

Systém vs. lidé

Situace v Palestině ukazuje krutost a brutalitu globálního systému, ale také obrovskou sílu lidí na celém světě.

Ze strany globálního systému jsme byli v uplynulém týdnu svědky tolika krutostí a ohavností. Spojené státy vyslaly “Gerald R. Ford” - největší válečnou loď, jaká kdy byla postavena - a Velká Británie vyslala své lodě královského námořnictva, aby podpořily Izrael v genocidě, kterou páchá.

Francouzská policie bije protestující, kteří vyjadřují podporu Palestině. Francouzské úřady požadují deportaci imigrantů, kteří se ve Francii zúčastnili propalestinské demonstrace. V Německu policie zatýká a bije lidi jen proto, že drží palestinskou vlajku. Tyto koloniální útvary a fašistické vlády opět odhalují svou pravou tvář. Jako Palestinci jsme vždy věděli, že globální systém je proti nám, to jsme chápali už od útlého věku. Od koloniálních entit nic neočekáváme. Nemáme důvěru ve vlády ani globální mocnosti. Důvěřujeme pouze lidu a moci lidu.

Navzdory všem těmto zvěrstvům jsme také svědky toho, jak v ulicích po celé planetě rezonuje hlas osvobození a spravedlnosti, jsme svědky síly lidu. Lid zná pravdu a toto poznání nelze potlačit.

Jsme svědky toho, jak tisíce lidí pochodují za osvobození Palestiny v ulicích Londýna a Paříže i poté, co byly protesty za Palestinu zakázány.

Viděli jsme ulice Lisabonu a Porta plné hněvu, lásky a solidarity. Viděli jsme desetitisíce našich bratrů a sester, kteří se shromáždili za Palestinu v Iráku, Jemenu, Jordánsku a Maroku.

Dnes má význam každá snaha vynést pravdu na světlo. Záleží na každé vztyčené palestinské vlajce. Záleží na každém projevu solidarity. Záleží na každé snaze organizovat se pro Palestinu. Záleží na každém “od řeky k moři”.

Ano, tyto dny jsou nepochopitelně bolestné, ale dnes víme více než kdy jindy, že osvobození je nevyhnutelné.

Je to jen otázka času. Palestina bude svobodná.